Odborník varuje: České děti konzumují přemíru cukru a soli

24. 11. 2020

Odborník varuje: České děti konzumují přemíru cukru a soli

Životní styl dětí se v posledních letech radikálně změnil. Velké množství dětí v současnosti neběhá venku, nesportuje, ale sedí doma u počítačů nebo si hraje s mobily. Nemají tedy patřičný energetický výdaj. V kombinaci s velkou konzumací průmyslově zpracovaných potravin vzniká vysoká hrozba různých onemocnění.

 

Česká republika je právem řazena mezi vyspělé země. To s sebou nese řadu výhod, ale také řadu nedostatků. Jedním z nejvážnějších nedostatků je skutečnost, že je u nás převážná část potravy konzumována v podobě průmyslově vyráběných potravin nebo jejich polotovarů. Průmyslové zpracování potravin s sebou nese technologické úpravy, které jsou nutné pro zajištění trvanlivosti, zesílení chuti, barvy a celkové atraktivity. V naší stravě převažují složky živočišného původu. Jejich chuť a trvanlivost je zvýšena přídavkem soli.

 

Sůl se však přidává prakticky do všech potravin. Málo se ví, že pro mnohé lidi je nejvýznamnějším zdrojem soli klasické pečivo. Zároveň je třeba zdůraznit, že i sladká chuť je pro drtivou většinu populace velice atraktivní. „Zřejmě to souvisí se skutečností, že mateřské mléko chutná sladce. Proto nepřekvapí, že potravinám se sladkou chutí dáváme přednost. Navíc cukr již není luxusní potravinou, jako tomu bylo před 30 lety. Pro výrobce je tedy ekonomicky velmi atraktivní zvyšovat přítomnost cukru v potravinách na úkor jiných složek, které jsou nákladově dražší,“ říká profesor Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

 

Zvýšený příjem soli, spolu s energeticky bohatou stravou, která obsahuje vysoký obsah cukru, má velmi neblahé dopady právě na zdraví kardiovaskulární soustavy, ale nejenom. Nově jsou přinášeny důkazy, že přemíra soli negativně ovlivňuje imunitní systém. „Sůl v potravě narušuje přirozenou mikrobiotu střeva, která je klíčová pro udržení dobrého výkonu imunitní soustavy jako celku. Sůl způsobuje dysbiózu střevní mikrobioty, zprostředkovaně vede ke zvýšení propustnosti střevní sliznice a uvolnění prozánětlivých působků. Solí jsou ovlivněny složky vrozené imunity, např. makrofágy a dendritické buňky. Snižuje se jejich schopnost chránit nás. Přemíra konzumace soli může mít za následky ale i taková onemocnění, jakými jsou roztroušená skleróza či Crohnova nemoc,“ doplňuje Krejsek.

 

Jídelníček bohatý na zkvašené mléčné výrobky

 

Naše strava a strava našich děti je ve většině případů energeticky mimořádně bohatá, protože obsahuje vysoký obsah cukru a zároveň tuky. K tomu převažuje strava živočišného původu, která pro chuť vyžaduje při úpravách sůl. Tato kombinace je mimořádně nezdravá. Strava bohatá na cukry a sůl je riziková i s ohledem na možný rozvoj nádorového bujení nebo vznik imunopatologických nemocí. Tyto mnohokrát doložená fakta by si měl každý uvědomit a jídelníček tomu přizpůsobit, zvláště pokud se jedná o rodiče, kteří mohou jídelníček svých dětí do jisté míry ovlivnit. „Strava batolete by měla být s minimálním přídavkem soli a cukru. Platí to i pro veškeré mléčné výrobky. Měly by být v co nejpřirozenější podobě. Jsou zbytečná ochucovaná mléka. Doporučuji přirozeně zkvašené mléčné výrobky, jako je jogurt, tvaroh či kefír. Nic z toho nepotřebuje ani doslazovat ani dosolovat. Tak je to pro zdraví dítěte optimální. Se zvyšujícím se věkem můžeme postupně stravu dítěte měnit, ale vždy s vědomím, že je zbytečné přesolovat a že je zbytečné konzumovat cukr v nejrůznější podobě,“ zdůrazňuje profesor.

 

Mléko jako ideální potravina

 

Mléko představuje svým složením téměř ideální potravinu, protože je vlastně komplexní výživovou matricí zahrnující všechny základní živiny (bílkoviny, tuk, laktózu), ale dále i významné mikronutrienty, zejména minerální látky a vitaminy. „Jiná situace je u ostatních mléčných výrobků. Zde se snaží výrobci v rámci aktuálních trendu o tzv. reformulace. Reformulace složení mléčných výrobků spočívají zejména v úpravě zastoupení základních živin, tedy bílkovin, sacharidů a tuků. Dále ve snižování obsahu soli a minimalizaci používání přídatných látek, ale také ve fortifikaci vybranými minerálními látkami a vitamíny. Výrobci také přicházejí s obohacováním jinou nutričně prospěšnou složkou, jako je např. vláknina,“ připomíná Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

 

Celkový obsah cukrů v mléčných výrobcích je tvořen kombinací několika látek. Přirozeně se vyskytujícího cukru laktózy, v mléce přibližně 4,7 %, ve výrobcích částečně sníženo o již zfermentovanou část. Přidaný cukr, většinou sacharózy, přidávaného zejména za účelem sladivosti a v neposlední řadě z fruktózy z ochucující ovocné složky. „Mlékárny v rámci svých reformulačních strategií intenzivně usilují o snižování obsahu přidaného cukru do té míry, aby nebyla ovlivněna kvalita a zejména chuťová přijatelnost výrobku,“ dodává Jiří Kopáček

 

Vitamin D v mléčných výrobcích

 

Vitamin D je esenciální vitamin, který naše tělo umí vyrábět, pokud je naše pokožka vystavena UV záření. S ohledem na nastupující zimní období a také skutečnost, že se před UV světlem chráníme nejrůznějšími krémy, a látky pohlcující UV záření jsou přítomny i v běžné kosmetice, nemůžeme na tento způsob tvorby vitaminu D spolehnout. „Musíme přijímat vitaminu D v potravě. Z naší běžné potravy je nejvydatnějším zdrojem vitaminu D plnotučné mléko, máslo, tučné sýry a také vaječný žloutek. Vitamin D se uplatňuje ve všech fyziologických procesech těla. Dobře známá je jeho úloha v metabolismu imunity. Zesiluje její obranné funkce, které nás chrání před patogenními viry a bakteriemi. Nastavuje regulaci imunity, která dokáže zabránit rozvoji různých nemocí,“ dodává Jan Krejsek.

 

„Mléko a mléčné výrobky jsou naším nejsnáze dosažitelným zdrojem nejlépe vstřebatelného vitaminu D“

 

Záznam tiskové konference na YouTube kanálu: https://youtu.be/pWtmWdKPo8w

Novinky - výpis všech
Podporují nás